Máme tu první téma k diskusi. Objevil se tu totiž názor, že by okruh "Z deprese" měl patřit do sekce "Ostatní" nebo do "Obecné sekce" tohoto fóra. Já si ale myslím, že jde o plnohodnotný projekt, který by naše občanská společnost měla akceptovat.
Jsou různé nemoci a různé přístupy. U většiny fyzických chorob a postižení je zcela normální, že se o nich mluví, zakládají se sociální organizace a sdružení na podporu jejích členů, pořádají se sbírky, působí pro ně nadace. Příklad konta Paraple pro vozíčkáře je díky svému hlavnímu protagonistovi panu Zdeňku Svěrákovi obecně dobře známý, podobných akcí se ale pořádá spousta, jsou nadace a sdružení pro lidi se zrakovým postižením, sluchovým postižením, kardiaky, stomiky, diabetiky - no děje se toho hodně a i když těm postiženým ani v nejmenším nezávidím, tak si nějak říkám, co se dělá pro lidi postižené psychicky?
Před nějakým časem jsem byl zavalen reklamami Všeobecné zdravotní pojišťovny na všelijaké výhody pro její pojištěnce. Jelikož pro psychicky nemocné tam nebylo nic, rozhodl jsem se tuto instituci kontaktovat. Bylo mi ovšem sděleno, že benefity pro pojištěnce jsou marketingové akce a není na ně žádný nárok. To je bohužel příznačné. Jistě líp vypadá a líp se prodá, když pošlete děti k moři nebo ženám zaplatíte antikoncepci, než když něco poskytnete "těm cvokům" na okraji společnosti.
Přesně tam totiž podle některých lidí stále patříme. Zatímco politicky korektní mluva (kterou osobně nijak moc nemusím) nabádá občany, aby se neříkalo "postižený člověk" nýbrž "člověk s postižením", slovo blázen zůstává v označení lidí psychicky postižených frekventovaným (i když to samozřejmě psychiatři nemají rádi). Samotná psychiatrie je podle statistik podfinancovaná. V porovnání s vyspělými zeměmi dává zdravotní pojištění jen zlomek peněz na řešení psychických chorob. Možná jsme si to mohli dříve za socialismu dovolit, protože byla celá společnost udržována v jakémsi polštáři utopie, nyní ale už dvacet let žijeme v divoké kapitalistické realitě, kde fakticky neexistují žádné životní jistoty a člověk je denně konfrontován se stresem. Není tedy divu, že počet psychicky nemocných lidí stoupá, deprese jako jedna s méně závažných chorob, která ale může při fyzické dispozici mozku být spuštěna okolními vlivy poměrně snadno, je na vzestupu nejvíce.
Právě proto trvám na tom, že je třeba začít už konečně něco dělat, protože není asi nikdo, kdo by chtěl žít v depresi. Pokrok ve farmakologii samozřejmě přináší naději největší, odborníci vymýšlejí nové formy psychoterapie, přesto zde stále něco chybí. Kromě pochopení společnosti, že deprese není lenost, ale choroba, je to především rehabilitace. Prostě možnost pacientů, kteří se s depresí léčí, znovu se zapojit do života, aniž by je okolní vlivy opět strhávaly do depresivní fáze. A právě k tomu by naše fórum mělo tímto projektem přispět.
Prostě bych byl rád, kdybychom si tu navzájem pomáhali a kdybychom hledali v sobě samých sílu, jak se ve společnosti uplatnit. Podle mého názoru je k tomu internet poměrně vhodný. Člověk může najít společnost a může zde i pracovat. Samozřejmě jen tehdy, když je pro něho pracovní místo vytvořeno nebo si ho vytvoří sám. Ne každý je ale takové zanícené "blbé kuře" jako já, které se zadarmo věnuje občanským aktivitám, až se mu od toho darmého hrabání drápky zapalují. Je třeba myslet i na ty z nás, kterým nemoc podobné organizační schopnosti vzala.
Proto si myslím, že komunita Z deprese je občanským projektem a nepatří do nějakého kouta diskusního fóra.
Co si myslíte vy?