Po roce opět nastalo období „padajících hvězd“ ze souhvězdí Persea. Odedávna se jim říká „Slzy Svatého Vavřince“, který byl ve třetím století n.l. upečen na rožni za to, že v době pronásledování křesťanů za vlády římského císaře Valeriána neodevzdal majetek církve panovníkovi a raději ho rozdal chudým. V dnešní době snad nikomu tak krutá odplata ani nehrozí.
Z astronomických poznatků meteorický roj Perseid zdánlivě jako by vylétá ze souhvězdí Persea. Jsou to drobné částečky meziplanetárního prachu do velikosti zrnka písku, které se dostávají do těsné blízkosti Země. Jejich původ souvisí s kometou Swift-Tuttle-Simons, pozorovanou roku 1862. Perseidy vídáme každé léto od konce července do prvních zářijových dnů. S maximem v noci nad ránem z 12. na 13. srpna jich lze z našeho území spatřit nejvíce - 75 až 90 meteorů za hodinu. Rychlostí téměř 60 km/s vlétávají do zemské atmosféry, kde většinou shoří. Právě v té chvíli je můžeme uvidět i pouhým okem jako rychle letící body s kratší či delší a různě jasnou světelnou stopou.
O Perseidech se říká, že padají hvězdy. A když padají hvězdy, je potřeba si něco přát a to se vyplní. Kolik je padajících hvězd? Kolik je lidí na Zemi? To už je docela slušný počet přání.
Až v noci uvidíte padat hvězdu, jaké bude to Vaše?
Třeba přání, aby byl zítra hezký den…aby už nepřišla velká voda …a nejbližší tu byli s námi…aby se práce podařila anebo konečně ten reparát z fyziky…abychom do cíle přijeli včas a bez nehody…aby šlo klidně usínat.
Nebo také…aby se voda dala pít, vzduch dýchat. Aby se do všech potoků a řek, do moří a oceánů vrátil život, aby zvířata v lesích a kdekoli na Zemi mohla žít, abychom je za pár let nevídali jen v čítankách. Také, aby lidé měli k sobě blíž a byli na sebe vlídní, aby neviděli jen moc a peníze, aby nebyli zaslepení vlastní nenávistí, zlobou a touhou mít čím dál víc, aby nakonec nezahubili s celou planetou sami sebe.
Až srpek Měsíce zapadne za obzor a začnou padat hvězdy, ať se splní všechna přání, která lidská srdce vysloví.